přišel se podívat na své představení do Festspielhaus Hellerau v Drážďanech.

období uzeného palce

 ten čas, kdy začínají létat včely

čas, kdy začíná vše pučet

vonět rána, když si přivstaneš.

Ty máš energie na rozdávání, kterou v sobě pocituješ.

Ale furt ti něco naznačuje, že máš chvilku posečkat, nebo nemáš tak spěchat.

A když na tohle nemyslíš, opomíjíš to, tak se ti zadře do prstu tříska, možná pro jistut dvě, z čehož ti napuchne palec jak balón.

Za pár dnů tomu věnuješ pozornost, protože takovou třísku máš snad každý den třikrát a ona pak vyhnije.

Ale protentokrát ne. Ona tam pěkně zůstane a hnije pomalu a bolestivě.

Jehlou na šití se ji pak snažíš vymámit z prstu pryč, tak tam tak kvedláš a lomcuješ s ní, až něco najdeš a řekneš si: hm tak ji mám.

Ústy z prstu vycucneš snad všechnu nrpotřebnou šťávu, krev a nevím co ještě a pak plivneš do dřezu. 

Umyvadlo zatím nemám.

Zaleješ to zeleným hnusem a je hotovo.

Druhej den se probudíš bolestí, a místo na palec, hledíš na baklažán.

Jedeš na chirurgii.

Ještě předtím, než tam jedeš, vyhledáš kam pojedeš a vyčteš, kde by to mohlo být asi nejlepší a nejblíž a s nejvíce hvězdičkama a zjištíš, že tam ten je daleko, nebo tamten onen kouká holkám do výstřihu a je na ně hnusnej.

Mě se bohudík nikdo do výstřihu nedívá, ale davá mi na prst Višňovski balzám, kterej smrdí jako kilo uzenýho.

Like 

Jak se máš?

 ...raději si hledím svýho, neotáčím se,..  a studeným větrem si nechávám čepýřit vlasy.

Jsem otrávený asi stejně jako celý svět. Moje světlo odjelo na okamžik, a tak mám čas hloubat a vymýšlet teorie píčovin, ze kterých mi hrabe. A tak se rozptyluju sekáním dřeva, hrabáním suché trávy, která se zelenala již minulý rok. Postupuji dále,... směrem dolů a brousím železné rámy staré maringotky, starší než já a ona dohromady. Přemýšlím nad tloušťkou izolace jako nad smyslem života a nemá to konce. Dobře si to promysli! Neboj.

A taky třeba pozoruju včelí úly, hnízda různých vos a brouků, kteří si našly domovy, aby je pak mohli opustit. Pozoruju Magnolii, ten vzácný dar naší zahradě, která září na jedné z mých fotografií brzo zrána.

Zkoumám různé nátěry, ..teoreticky. Prakticky volám Ivanovi a radím se.

V rádiu hlásali, že pobřeznové rozvolnění lockdownu asi neproběhne.

Tak hlavně ať spadne další měšec.. prosím. Máme radost Vinci?!

Co bude, když nebude kultura? Nebudem?!

Antonín. TinTin. ?

Bude kniha?

Domek, domky, malé domy a hnízda.

Teď jsem na řadě já.

Psaní

.....zrovna tu probehla srna, a tak psi v okoli stekaji ze vsech stran.

Jestli bys nekdy mela cas a chut, muzes prijet na navstevu. Na caj a treba babovku. 

Je tu klid, mistni chatari tu upravuji auto zvelebuji sve vikendove pribytky. Ted zrovna vubec nefouka vitr, stromy,  vetve se nehybou. Na sporaku bubla polevka...

velka nadhera

Ještě jedenáct dnů

Jedenáct dnů do konce. Ani nechci stříhat metr. Zbytečnej stres. Už tady nikoho nepoznám a učit se nový jména nemá smysl.
Karavany popojely blíž k severu.
Bydlíme.
 Ve tmě srnám svítí oči. Skáčou v polích a hrají na babu.

Obloha nad Brnem 17. 7. 2017

Slunce vychází v 5:06 a zapadá v 20:52 letního středoevropského času. Měsíc couvá do novu, vychází v 0:37 a zapadá v 14:09 letního středoevropského času.

malovaný dům s Bolševníkem

Va,.. blogysek uz zase funguje, zkouska spojeni.
Posledni dobou furt chcije. Se cisti vzduch, bo co.
Namalovane baraky na kusu plastu. Trava ve sterku a rozvodny skrine. Aflatova plocha s kaluzema, kde macham hadru na umytí cedule Kabaretu.
Cisnik by mel dostat hadrem po hube. Sere na nas jako na placatej sutr.
"to nehodlam podporovat!"
Bydlime u Majiny mamy. Na kazdym hajzlu je mala sprcha.
Bidet? Ma tri hajzly. Novou sedacku, kde spime. Uklizecka prichazi ve ctvrtek dopoledne.
Mina se zesrala od hlavy az k pate pri snidani. Skvele nacasovani.
Igor bude rodit s Olgou. Na Rosicke turuje svoji prvni karku, petkovy bafko. Jeho robustni telo unese dve tatrovky.

Bude svatba!

za divadlem je scena

prší, na žofku prej vzdycky prsi, to rikavala babicka drahomira.
marketa ma buben, tata chodis prostatou. Stavime sapita a maringotky na periferii, jsme mladi, plnime si sny, jezdime v oranzadach, creme brulee, cervene vino.
  stojime za divadlem, leje jak z konve, nikam nespechame, tak co bysme mokli.
cervena dodavka odjizdi a prestava prset.

garnáti

i když jsem tam nikdy nebyl, připomíná mi maroko, když čichnu do svetru a pod nosem mám její cop.
Včera večer začlo odpočítávání, balíme kufry, jedem na jih. Další dobrodružství, sny se plní,..
Nevzdavat se!
 Chodím kolem lodi co už dávno nepluje na vodě. Příjíždějí karavany a chystají se do dálek, aby se pak mohly vracet.
Fluktuace - setrvalý stav
rozdávaj se garnáti, na někoho nezbylo
potkávám batůžky v kožíšku, usmívám se ještě s malým knedlíkem v krku
jsou v očekávání, budou to kluci, nalívaj se  pupeny, březen

cíl Sokolov. napětí, skoro nejím, den trvá nekonečně dlouho,
zjevil se divočák
s přicházející tmou jsem viděl velryby, neslyšel sem úpění.
 polévka na benzince,
cestou se sžíváme,
Brno, oranžáda.

Cekuj!

Checkuj! https://instagram.com/_u/drahomirstulir?r=sun1

Obloha nad Brnem

Slunce vychází v 7:12 a zapadá v 17:04 středoevropského času. Měsíc dorůstá do úplňku, vychází v 16:45 a zapadá v 6:48 středoevropského času.

jiná sobota

V městské divočině, v příbytcích z modrého igelitu, dřevěných desek a vlněného plechu pokrytého sněhem, žijí skřítkové z lesa a města. Mají své obrazy, madonny, plastové kytice ve vázách, se soumrakem sedí ve svých brlozích a u koňaku pozorují západy slunce. Za měsíčního svitu čtou v denním tisku a pak sním pálí ohně. Psi jsou jejich věrnými spolěčníky, hlídači s dobrým nosem. Někteří mají vagóny s výhledem přes umaštěná skla jako krasohledy do dalekých šedých krajin. Jiní, svá těla nechávají usínat v jamách posetými koberci a jiným bohatstvým vzdálených periferií.

2m od reaktoru

Kaštanový sad

V udoli rek, kde je plno starych kamennych domu a kastanovych stromu. Svatba. MišMiš.

víkendovka pred Vánoci

Multilove

fulmun

obloha nad Brnem

Slunce vychází v 6:45 a zapadá v 16:28 středoevropského času. Měsíc dorůstá do první čtvrti, vychází v 10:55 a zapadá v 20:00 středoevropského času.

jak sem potkal Tulipána, kadiboudu, saláma, Filoménu, koblihu, kartáča, papriku, chuchvalca, melouna, klobinu, dahřbujána a pandrholu, koloděja, lopatku, puflu, smrdutku, kamadžu, listonoše, kazisvěta, vomáčku, bambulu, kladivouna, balona, olisalýho kožíška, cecíkáčka, drápka, Pollocka, třasořitku, kožíška, vobejdu, pampelišku, kanára, francimóra, pimpongáča a tenisáka, žabí nohu, žabypucha, kolohnáta, voloďu, netopýra, žrouta lidovců, a bylo jich mnoho...

...haf blaf!
Tak jsem tu,
dlouho jsem vás neviděla, vy bambuly!
Co novýho kamarádíčci!?
Že se nestydíte dělat takovy vylomeniny, vy bábovky!
Snad se máte dobře.
A jestli ne, tak vám to tam všecko poseru!
 Díky za funus, doják jak prase, ale krásnej.
Myslím na vás.


No nic, jsem v jednom kole, musím letět.
 Jsem domluvená na squash.

Tak čaudy baudy,..čusíík..

první pracovní pondělí v říjnu

vstavam před budíkem, zbytek másla, růžový ponožky jedou na soud, pytlík s nářadím jedoucí pod skenerem poutá pozornost.
ucpaný Brno je ranní normal.
úsměvy z gauče.

Líšeňské čétéčko s papalášema a chlebíčkama za černým sametem.
Hasič na lidické musí počkat, nestíhám, hasím.
Ledová kostka zatím pomalu taje na České a pomalu rozdává pozvánky na hvězdnou dráhu.

Blbí holubi se vracejí, aneb začlo odpočítávání deníčků

Internety se posraly, tak jdem hromadně na kávu a mrkvový dorty.

Šalina a bawko si dali pusu na Miladě. Jedu na Rosu s Markétou. Čaj!

Mekáč za půlku a  Éčka jsou mňamky!

Na sídláku u lesa se skáče z okna... hm/

kluci se chodí koupat s holkama a řeknou jim o tom až pak

poděkování chrabrému rytíři pohladí na duši

Obloha nad Brnem

Slunce vychází v 6:26 a zapadá v 19:12 letního středoevropského času. Měsíc dorůstá do úplňku, vychází v 17:30 a zapadá v 2:18 letního středoevropského času.

síla zvyku

miluju tvoje psaní, těším se na knihu?
pozoruju stíhačky a pořád se prohání na nebi, duhy taky pořád svítí všemi barvami, dokonce i v Asii.
Nebe je jak zpomalenej vinyl. Propálený koberec na Vánoce v Líšni.


Šalina s cedulí co kradli sígři, šalina polepená jak magion a veze darth wadera a pana bílýho.
Stále opakující se schémata. Jezdím delfínem nebo běloušem. Je vedro, nebo nosim kapuci.
Studenti otvíraj a zavírají dveře. Učím se a zapomínám jejich jména.
Chodim pro lahváče a kupuju sýry, vařím těstoviny.
Kupuju tenisky, abych nemusel chodit v děravých. vzpomínam na milodary ze sekáčů.

Středy co hlásí z amplionu.
Večery v deníku a pak odchod po desáté.

https://www.youtube.com/watch?v=PBwAxmrE194

slyšim!?

jak sem viděl velkou loď

plesnivej dědek kope do vikipedie. holka čumí jak puk. všichni jsme krevetama. nemažem se. ládujem se kávou ve vestě s třpytkama. kamon plis, sit hir, ju ken sit hir. babky se potí jak vrata od chlíva. větráky v noci neustanou a loď odjíždí kus před naší cestou jinam. Bouřka v dáli je ohňostrojem. Rozřízlá noha a ukopnutý palec na parkáči, kde svačíme a honíme medůzy.

jízda

takhle jednou za čas, se s Richardem sejdem na Hlaváku, naskočíme do prvního jedoucího vlaku a vyrazíme do dálek.
Tentokrát s parní lokomotivou chrlící oblaka černého dýmu. Mezi vagóny snídáme loupák.

domov

Tišnovská laguna, rozhovor s Barbie a Kenem machající žabku. Spáleny záda a pot za krkem. Dilema. Auto nebo umorny vedro na kole.? Cesta za Brno najit bydlení. Zahrada se psem co hlida, aby se do velkeho palace nevkusu nikdo neodvazil. Vzadu to svítí a bliká. Není to lehké. Pán hrabě ma plno zlata v truhle a kouří dýmku míru snad, pro dobrý obchod. Sám se vozí v audině, kterou hlídá pár lvů.
kdy přijde čas?

ze středy na čtvrtek

Obloha nad Brnem 21. 6. 2016

Slunce vychází v 4:48 a zapadá v 21:02 letního středoevropského času. Měsíc couvá do poslední čtvrti, vychází v 21:41 a zapadá v 6:01 letního středoevropského času.

zóna žlutomodrá

malujem na modro. Modra zidle a stul, ze ktereho se casem stane pracovni stůl s uspořádaným pořádkem.
Na podlahu padlo savo. linoleum je smotaný a ve víru událostí archivuje minulost.
Koule se vznášejí k nebi, jako předmět klesající na dno oceánu, aby je nikdo nenašel.
Můžem se opalovat, lidé v koši mávají pravicemi.
Delfín plave obvykle jinou trasu. 

 

 

Knihovi jdou spát