archiv

8. 8. 2014

svatá kateřina/šebrov

Adéla vždy haleká jak na lesy, když někdo vchází do domu. Zmatek a plno zeleného. Hladový krk a cukrová kůže. Koupu se v jezírku mezi lekníny a přemýšlím, abych něco nezapomněl.
Klopíme zatáčky, závodíme, hlavně bezpečně a včas spirálou až na vrchol.
Vyschlé hrdlo teplým škopkem hasíme. Stáčíme benál, blesk z nebe zaútočil. Dotočím naftou a modlím se.
Stmívá se pomalu, ale jistě. Šedé světlo-jsem otráven-šunt sem-šunt tam. Nádech - výdech.
Maminčin, co trhá kvítka s mamou. Prý obyčejný. Jak jednoduše lze někomu zkazit náladu.
č.158 zpívá v zkomírajících světlech lamp.
Vůně vařené kukuřice, mála másla a potřebné soli. Desátá padla a já jdu také.