archiv
- března (1)
- dubna (1)
- března (1)
- září (1)
- srpna (2)
- července (2)
- května (1)
- března (1)
- února (2)
- ledna (2)
- prosince (3)
- listopadu (2)
- října (1)
- září (2)
- července (2)
- června (5)
- května (3)
- dubna (2)
- března (4)
- února (8)
- ledna (6)
- prosince (9)
- listopadu (7)
- října (3)
- září (2)
- srpna (2)
- července (2)
- června (4)
- května (5)
- dubna (2)
- března (3)
- února (1)
- ledna (1)
- prosince (4)
- listopadu (3)
- října (3)
- září (1)
- srpna (6)
- července (1)
- června (5)
- května (4)
- dubna (4)
- března (10)
- února (3)
- ledna (1)
- prosince (3)
- listopadu (2)
- října (7)
- září (5)
- srpna (3)
- června (7)
- května (1)
- dubna (7)
- března (3)
- února (2)
- ledna (3)
- prosince (2)
- listopadu (4)
- října (4)
- září (3)
- srpna (4)
- července (4)
- června (4)
- května (7)
- dubna (4)
- března (8)
- února (5)
- ledna (7)
- prosince (15)
- října (8)
- září (14)
- srpna (7)
- června (14)
- května (14)
- dubna (8)
- března (24)
- února (3)
- ledna (21)
- prosince (21)
- listopadu (38)
- října (19)
- září (2)
- srpna (18)
- července (27)
- června (10)
- května (5)
20. 8. 2010
Jsem faktoryMen, chodím každý ráno k pásu. Sterilní prostředí, stejnokroje, v bílých rukavicích u pásů zastrkuju do plochých krabic (19" 20" 22") dráty o různém průměru, tokya přijíždí, pak zvuky z ruky a barvy, blikání. Krásná vzpomínka mě osvobozuje.
Málo spíš, pak bdíš, kolena se podlamují, modrý býk ti pomůže na krátky čas před spánkem v stoje. NoGood a čevená karta s televizí fičí k rypérům. V 9 snídaně. Tři hodky v stoje. 11.45 oběd. Olověný nohy bolavky jdou do boje. Čumim na hodiny, 15.00 dostávám se do konce. V anitstatické šutce bych mohl hrát piškvorky. Síla prstenu vypália díru jak Brno.